`Bohemian rhapsody` - film o skupině` queen` 2018. Recenze. Mám se dívat v kině?

Dnes (1. listopadu) se zúčastnil premiéry filmu „Bohemian Rhapsody“, věnovaného legendární „Queens“. Nikdy jsem nepůsobil jako filmový kritik, ale v tomto případě nemohu odolat.

Ne ve všech kinech našeho města v pokladně Bohemian Rhapsody, je tu jen několik sezení. Ano, to je pochopitelné: nelze říci, že film je určen široké veřejnosti. Kdo to musí přesně sledovat: fanoušci Queenovy práce (stejně smýšlející lidé) - ti, kteří považují Merkur výhradně za závislé na homosexuálech a drogách, stejně jako ti, kteří svou práci vůbec neznají (je jich asi jen málo, ale určitě to ocení). Film je hluboce dramatický, ale zároveň snadný, s velkým podílem humoru, životní filozofie a MUSIC! Akce trvá 2 hodiny s ocasem, ale čas doslova zametá hlavou napříč jedním dechem.

Musel jsem jít na premiéru sám. Manžel odmítl a řekl něco jako: „Nejsem fanoušek, nemám zájem.“ Nejsem ani fanoušek, ale hudba této skupiny na mě působí energicky velmi mocně, povzbuzuje, inspiruje a nikdy mě neobtěžuje. Jsme na stejné vlnové délce, jsme pro sebe velmi vhodní :))

18+

Celý svět si je vědom své sexuální orientace, ale ve filmu neuvidíte kořeněné intimní scény z osobního života Freddie Mercury, orgie, drogová horečka. Upřímně: obával jsem se, že po sledování filmu budu zklamán v idolu (nešel jsem do skutečností jeho biografie, ale předtím jsem to slyšel). Jsem rád, že se strach nenaplnil. Všechno je tak křehké, křehké.

Na jedné straně byl celý život sólistky královny doprovázen platonickou láskou k ženě (Mary Austin), na druhé straně přitažlivostí pro muže. Film ukazuje jeho hluboké pocity v tomto ohledu. A v žádném případě se necítíte odporem, pouze upřímnou empatií a porozuměním.

Samozřejmě jsou pod pasem v americkém stylu vtipy, polibky. To je pravděpodobně důvod, proč 18+. Ano, a stěží moderní teenageři jsou obeznámeni s jejich prací, takže drama pro ně není.

Velmi realistický příběh ...

Film ukazuje scény vytvoření skupiny, jednotlivé písně, odráží obtížné rodinné vztahy a osobní život Freddyho.

Film začíná a končí fragmenty představení na stadionu Wembley v roce 1985. Ve skutečnosti to byla významná událost těchto let. Je to škoda, nemohl jsem se stát jeho svědky žádným odříznutým výstřelem: Narodil jsem se o rok později, v roce 1986. Seznámil jsem se s prací královny, když jsem byl studentem, ale zamiloval jsem se do této hudby navždy. A mnohokrát jsem snil o účasti na tomto koncertu, rozpuštěním v davu mnoha tisíců, kteří s vlnou Freddieovy ruky zpívali „eeeeehhh“, tleskali a dupali do rytmu We Will Rock You. Film mi osobně pomohl zažít tuto mocnou energii ve skutečnosti. Velká obrazovka, zvuk, mistrovsky ztělesněné detaily se tam opravdu přesunuly a učinily účastníka koncertu.

Možná se mi někdo teď směje. Je to zatraceně těžké popsat moje pocity. Pravděpodobně opravdu stojí za to jít a vidět všechno na vlastní oči

Kromě toho bych rád řekl: Opravdu obdivuji, jak přesně tvůrci filmu dokázali znovu vytvořit obrázky členů skupiny. Ve filmu nevypadají jako parodie na sebe, vypadají velmi přirozeně, realisticky, opravdu! Na začátku filmu byly jen Freddieovy výrazy obličeje týkající se zubů (jak víte) trochu rozpačité, ale asi to tak bylo. V průběhu času, mimochodem, ve filmu (a možná v životě) to prošlo a stalo se mnohem pohodlnějším (cítil se pro mě jako divák).

Zdá se mi, že pokud tvůrci filmu měli za cíl vytvořit velmi realistický film o skupině, uspěli!

Můj verdikt: film rozhodně není nudný. Toto je muzikál, drama, autobiografie a milostný příběh. Důrazně vám doporučuji, abyste šli a poté zanechali recenzi v komentářích k mému článku 😉 Vyměňme si názory, budu velmi rád!